RSS

[max]

Toto je lepsi zosik nez ten z toho auta. Ja myslim ze ta kvalita nebude problem. Vecer to trochu postudujem, pospominam na skolske vedomosti a splodim nejake vyjadrenie. Maximalny vykon 600 W neznamena ze zosilovac bude davat po nejaku dobu takyto vykon. Moze to byt v extremnom pripade len nejaka milisekundova spicka na urcitej frequencii. Niektory vyrobci to tak robia.
Ale az vecer viac.

Este nieco : Bolo by dobre keby sa tu vyjadril nejaky expert, napr. ffamp, alebo ak je niekto iny kto prakticky vyraba zosilnovace.
Urcite by vedel poradit fundovanejsie.

Naposledy upravil max, : 06.02.2006 o 18:22

[max]

TAk uz som tu zas :

Tak tu su nejake uvahy a fakty.(samozrejme subjektivne)

Vseobecne pustit sa do stavby zosilnovaca ma vyznam. :
- pre radioamatera pre ktoreho je to konickom, ma k tomu potrebne know how,vybavenie, podmienky a cas
- ak cena porovnatelneho hotoveho vyrobku je aspon o 100 % vyssia nez naklady na komponenty, nebal by som sa dat aj 200%

Co treba zvazit :
Vyhody :\"
- radost z vlastnorucne vyrobenej veci (a to je niekedy skucne jeden velmi dolezity faktor)
- usetrene peniaze, ziskane vedomosti a zrucnost (musim zmienit ze zrucnost hopika je nepopieratelna,
 videl som obrazok tej \"vystruhanej\" basy a ak hra ako vyzera,(a ja pevne verim ze ano) tak klobuk dolu.

Treba spocitat / zvazit naklady :
- predpokladam ze komplet stavebnicu by ste kupili od zmienenej firmy, inak to asi skutocne nestoji za to
- naradie : pajkovacku (nie induktivnu, urcite mate, spominam len pre uplnost), multimeter takisto
- po montazi bude nasledovat velmi dolezita faza a to je ozivenie a to by som bez osciloskopu nedoporucoval,
  hodil by sa aj generator ale ten sa da vzdy niecim simmulovat (napr.PC zo zvukovou kartou, alebo nakoniec aj gitara/basgitara).


Nevyhody :
- potrebne vybavenie, ak ho mate OK, ak nie a nieto kde pozicat tak to su dalsie naklady
- ziadny servis v pripade zavady, alebo aspon velmi komplikovany
- cas

K scheme :
Nie je velmi komplikovana ale vsetko je relativne. MOSFETY su od Thomson, co je spickova firma a zo zmienym vykonom nebudu mat ziadny problem. Primarne su to tranzistory na spinacie aplikacie ale nevidim dovod na nepouzitie v audio.
MOSFETY su koniec koncov najlepsie na konci .
Integrovany obvod ma velmi peknu chrakteristiku a impresivne udaje.
Zosilnovac ma nadprudovu aj nad / pod napatovu ochranu.
Uvadzaju ze je v triede T,  .:huh:  o ktorej som ja este nepocul z coho je vidiet ako som pozadu a idem poguglit.


Takze zaverom, vyzera to fajn,aspon na papiery (teda na web strankach). Za zvazenie by stali dve veci :

Zajst do tej firmy po predbeznej dohode a jeden zo zosilovacov si vyskusat, maju ich aj hotove. Po kladnom vysledku
zvazit ci nekupit hotovy a odskusany alebo sa trapit zo stavbou

Tak uz som nasiel / nastudoval informacie o triede T, v nasich koncinach nie vela, je to pomerne novinka ale v anglictine to
ho je vela.

Toto zatial z nejakeho ceskeho serveru :
Class T Tripath, cesta k digitálnímu zesilovači
Jen někteří světoví výrobci mají dostatek prostředků na vývoj vlastního řešení digitálního zesilovače.
 Těm, kdo je nemají nebo se jim nechce pustit se do samostatného vývoje, nabízejí pomoc konstruktéři Tripath Technology:
 pod názvem Class T přinášejí základní obvody zesilovače, jež konkrétní výrobce doplní podle vlastních představ.
Původně bylo možno získat na zkoušku a vyhodnocení čip TA3020, který byl nedávno nahrazen modulem TA0105A.
Obvody Tripath Class T (zesilovač třídy T) nepracují se stálou spínací frekvencí
(jako je tomu u konvenční modulace se šířkou pulsu PWM), ta se mění podle amplitudy vstupního signálu mezi 200 kHz a 1,5 MHz. Napájecí napětí modulu dovoluje navrhnout zesilovač o výkonu až 500 W. Čip najdeme například u 120W zesilovače EVO 2i firmy Bel Canto, jež byla až dosud vyznavačem elektronek v jednočinném zapojení, nebo u 300W zesilovače ESLAB DX-S80.

Asi sa spucim a prelozim nieco, stiahol som par zaujimavych stranok.

Naposledy upravil max, : 06.02.2006 o 20:33

[max]

Este k tej technologii Tripath, triede T zosilnovacov. Videl som par zaujimavych veci. Tieto zosilnovace spajaju Hifi kvalitu triedy A a ucinnost triedy D.
Par prispevkov co som cital vyzeralo slubne, ako priklad je tam nejaky plastikovy kram od Sony za 40 USD ktory sa kvalitou zvuku vyrovnal  HiFi zosilovacu za skoro 4000,- USD.
Mam aj technicke papiere od vyrobcu, ktore samozrejme mimo vysvetlenie poukazuju len na klady a ako nedovercivy clovek by som rad videl aj nejake zaporne vyjadrenia, alebo aspon viac nestrannych.
Kazdopadne je to zaujimave a tom integrovanom obvode TA3020 urcite neplati ze bude mat problemy s kvalitou zvuku ako niektore integrovane obvody v AB triede zosilnovacov. To su tie co asi myslel MartinLM

Naposledy upravil max, : 07.02.2006 o 11:55

[kubriel]

A trieda je o kvalite zvuku a D trieda je o vykone?

[Martinlm]

Obvody Tripath Class T (zesilovač třídy T) nepracují se stálou spínací frekvencí
(jako je tomu u konvenční modulace se šířkou pulsu PWM), ta se mění podle amplitudy vstupního signálu mezi 200 kHz a 1,5 MHz.

No celkom tomu samozrejme nerozumiem, ale zda sa mi to podozrive. Ak je vsak pravda, co sa pise o ich kvalite, tak ide o skutocne super vec

MageZ ma na ICQ uz nejaky cas obtazuje linkami na basgitarove zosilnovace, ktore maju vykony v stovkach wattov a hmotnost do 3kg, tie maju zasa impulzne napajacie zdroje (pozrite si nabijacku na telefon, nema v sebe ziadne trafo, ale to je iny pribeh. Kto vie, ci mozno aj lampove zosilnovace napajat takymi zdrojmi, o 5kg lahsie hlavy by neboli zle

[max]

kubriel napísal:

A trieda je o kvalite zvuku a D trieda je o vykone?

Nie je to trochu inak, skusim to strucne trosku osvetlit :
Na poriadne vysvetlenie by som musel napisat viac a pouzit obrazky.
Trieda udava sposob zapojenia a z toho potom vychadzaju vlastnosti zosilnovaca.

Obvody zosilnovacov su klasifikovane ako A, B, AB a C pre analogove modely a triedy D a E pre spinane a este su dalsie G. a H (odvodene).
Pre analogove triedy, kazda trieda definuje ktora cast vstupneho signalu je pouzita na kontrolu vystupneho signalu.
Trieda A sa vyznacuje velmi dobrou kvalitou zvuku,ale ucinnost je velmi nizka, tak do 25 %. Je to sposobene ze zosilnovac ma spotrebu aj ked je na vstupe nulovy signal. To znamena ze toto zapojenie sa pouziva v zosilovacoch pre male vykony kde nas velke straty nemrzia.
(prezosilnovace).

Trieda B je daleko efektivnejsia pretoze pracuje len s polovocou signalu ale nepouzitelna pre audio pre skreslenie.

Trieda AB je najpouzivanejsia v nasich (audio) koncovych zosilnovacoch. Maju celkom dobru ucinnost a aj kvalitu zvuku. Nejdem byt velmi technicky, je to to zapojenie kde mas par tranzistorov alebo lamp na konci. Kazdy z nich spracovava zhruba polovicu signalu, v druhej polovici je necinny - skoro bez strat a spotreby.

Ostatne triedy nejdem rozoberat, nie su pre nas take zaujimave. K tej T triede mam uz napoly prelozen taky informacny bulletin od vyrobcu, az dokoncim tak to sem hodim.  

Len este k tomu spinaniu.

Trochu o stratach. Povedzme ze mame tranzistior a uvazme tri stavy :
Zatvoreny - Napatie na nom max. povezdme 20 Voltov a prud skoro 0. Vykon, cize teplo na nom spotrebovane je napatie krat prud = 0 (skoro, samozrejme v praxi to tak uplne nie je).
Otvoreny (naplno). - Napatie na nom nula, prud povezdme 2 Ampere. Zase vidime ze vykonova strata na nom je prakticky nula, a tiez skoro ziadne teplo.
Predstavme si ze je napoly otvoreny, t.j. napatie 10 voltov a prud 1 Amp a uz tu mame  10 W ktore sa musia teplotne rozptylit a musia samozrjem byt dodane z napajacieho sdroja.

Toto by sa skutocne lepsie vysvetlilo z obrazkom ale neva.
Velmi laicky povedane predstavme si ze namiesto analogoveho, linearneho vystupu z tranzistora ho budeme rychle zapinat a vypinat. To nam da na vystupe pulsy ktore po vyfiltrovani daju ziadany signal a zaroven sposobi vysoku ucinnost.

Je tu hromada dalsich veci a bez obrazkov to nie je ono. Aj tak som tu toho uz navalal vela.

[Martinlm]

V spinanych zdrojoch ide zhruba o to, ze v napriklad 100ms intervaloch vyrabas 2ms impulzy s amplitudou 100V. Potom ked sa pozries na signal z pohladu casu, tak mozno povedat, ze 2ms bolo 100V a 98ms 0V. Teraz skusme napriklad vyratat vykon tych impulzov a nahradme ho signalom (napatim) s konstatnou amplitudou, ktore z hladiska casu bude mat ten isty vykon. A povedzme, ze to vide na 5V (napriklad). Jednoducho ked \"vyfarbis\" graf prveho priebehu s impulzami a druheho s tym stale rovnakym napatim, tak oba maju rovnaku plochu (integral funkcie, ktorou su opisane vlastne).

Jednoduchsie to uz neviem Technicka realizacia je cez kondenzatory, taketo riesenie nepotrebuje velky a tazky transformator.

[hopík]

Max vidím že ťa to zaujalo.
Objavil som k tomu zosíku aj zdroj.
Je to celkom zaujímavé
http://www.xolab.net/audio/xe004_power.php?link=1

Este jeden odkaz
http://www.zesilovace.cz/index.php?akce=staveb
to vyzera tiež zaujímavo, myslím všetko na tejto stránke
od zosíkov až po crossower

[max]

No zaujalo, celkom ano. Vyzera to ze ta trieda T ma buducnost a ze to bude cesta ku kvalitnejsim koncovym zosilnovacom.
Udaje ako Uplne harmonicke skreslenie a sum nizsie nez 0.08 % v priebehu celeho audio pasma su velmi slubne, efektivnost je ocividne velmi vysoka, uvadzaju od 80 do vyze 90 % (pre porovnanie trieda A okolo 25 %).
Prelozil som vacsiu cast bulletinu od Tripath ale neviem ci to sem dat, je to dost velke.

Kazdopadne by stalo za to vidiet nejake zosilnovac triedy T v akcii a otestovat. Nad montazou doma by som asi dost porozmyslal, videl som ze su tam aj nejake SMD suciastky, neviem kolko a ake ale su zvycajne velmi titerne a ak mas napriklad nadchu a kychnes  v priebehu montaze tak uz ich nenajedes. Takisto ak sa trochu trasu ruky, tak to je pase.